jak být krásná

já jsem se naučila tomu umění být krásná.. a v ten samý moment jsem se naučila být šťastná..

neznám vlastně žádnou beauty blogerku ani nemám odběr kanálů beauty youtuberek a vlastně se ani v kosmetice a ve všech těch okrašlovacích procedurách nevyznám..

někdy v době dospívání se ve mě něco zlomilo a během pár měsíců jsem kompletně ztratila sebevědomí, což samozřejmě není nic neobvyklýho - puberta je puberta.. časem už jsem ale z puberty vyrostla a komplexů snad jen přibývalo..došlo to tak daleko, že jsem kompletně ztratila sama sebe a místo toho, abych hledala svou osobnost, hledala jsem nějakou, jakou bych měla být, abych byla skvělá, oblíbená, úspěšná, hezká, šťastná..

no prostě taková ta klasika - krátký nohy, malý prsa, velkej nos, nekonečný problémy s pletí..plus k tomu jsem nevynikala ve sportu a vlastně v ničem..a protože jsem se snažila zapadnout a být jako ostatní - to se tak nějak od všech přece žádá - všechny ty moje jedinečnosti se kterýma jsem se narodila, jsem se snažila měnit, schovávat a veškerou originalitu eliminovat - abych nebyla ta jiná, divná, vytržená z party..

časem se ze mě stala holka, kterých bylo okolo spousta, jen s tím rozdílem, že ty komplexy mi pořád zůstávaly a to, že jsem ,,zapadla,, mi nijak nepomohlo - ani prsa se nezvětšily a ani pleť se nezpravila. co jsem teda dělala špatně? vždyť už jsem konečně byla taková, jako ty ostatní. mladá hlava to nezvládala pobrat a tak jsem se na to časem prostě nějak vyprdla a smířila se s tím, že hold nejsem ten ideál krásy a dokonalosti. to se stalo prvním krokem, aniž jsem to tušila.

jeden příklad za všechny - v nějakých 11/12 letech se mi začala horšit pleť..ne nijak extrémně - normálka, puboš, že jo.. když mi ale bylo 18 a pořád to bylo stejný, byla jsem zoufalá..když mi bylo 21 a nic se neměnilo, začala jsem stagnovat a smiřovat se s tím, že takhle to bude prostě celej život. na veřejnost jsem prakticky bez makeupu a korektoru nevylezla..před svým přítelem jsem se tak styděla, že jsem se odmalovala až když usnul a než se probudil, už jsem zase byla nakytovaná. na bazény jsem nechodila a když moje pleť měla horší období byla jsem schopná odříct oslavy narozenin, plesy, chaty..takhle to šlo dlouhý dlouhý roky..tak a teď k tomu připočtěme ty prsa, velkej nos, křivý nohy, bla bla...

během vysoké jsem si našla plno brigád, dokonce i takových, kde byl vzhled podstatnej. postavila jsem se na vlastní nohy, překonala plno překážek..zjistila jsem, že jsem schopná se postarat sama o sebe. to bylo pohlazení pro moje sebevědomí. začla jsem věřit sama sobě. najednou jsem začla svoje malý prsa milovat, svůj nos brát jako hlavní rys a z pleti jsem si přestala dělat vrásky.

dneska je mi pětadvacet (ale už 5 let slavím dvacetiny :D ). běžně chodím ven, do města komplet nenamalovaná..běžně chodím bez podprsenky a svoje prsa miluju, stejně jako všecko, všecičko ostatní. krátký nohy se víc nacupitaj a to mi dělá hezčí zadek, takže taky super. najednou nevidím nic špatnýho a naopak si všímám vlastností a rysů, který jsem měla vždycky, ale pro slepotu jsem o nich nevěděla.

takže jedinej můj beauty tip? 

naučte se mít se rády.. naučte se milovat se. naučte se mít rády svoje chlupatý nohy a póry na nose. nechte svoje tělo volně dýchat, bez kazajek, bez nánosů maskovadel, bez studu a strachu. věřte mi, že tělo se vám odvděčí.. ne nezmenší se vám nos, ale už jen to, že člověk má rád sám sebe, na něm jde poznat - dělá ho krásnějším. mějte se rádi, ukažte to, buďte vděční a hrdí na to, co máte. sebeláska je troufám si říct jedna z velice podstatných rysů, ale zároveň jeden z nejtěžceji dosažitelnej. stačí jít po malých krůčcích. najděte si jednu věc, kterou na sobě máte rádi, začněte si jí všímat a hýčkejte ji. může to být cokoli - vlasy, nehty, láska k hudbě, schopnost perfektně vařit, úsměv,..

buďme šťastní, mějme rádi sami sebe, pak budeme mít tolik lásky, že ji můžeme rozdat kolem sebe, kolik jen budeme chtít. starejme se o sebe. rozmazlujme se a dělejme si radost. jsme tu nakonec v první řadě pro sebe, když budeme v pořádku, potom můžeme věnovat svůj život a svou energii čemukoli a komukoli bude naše srdce chtít. jsme kouskem přírody, tak pojďme přírodu chránit a starat se o ni. myslete na sebe, jako na svou oblíbenou osobu. na svoje vlastní tělo, mysl, duši..chraňme si svoje přání. buďme sami sebou. usmívejme se na ostatní, ale i sami na sebe.